Zase máme krizi – UŽ TĚ NEMILUJI!

3. června 2008 v 13:39 | Markí |  Všechno možný:))

Zase máme krizi - UŽ TĚ NEMILUJI!

Zase máme krizi – UŽ TĚ NEMILUJI!

Již tradičně nás psychologové varují před možným příchodem krizí v průběhu našeho vztahu. Některé přicházejí cyklicky a pravděpodobnost, že se jim vyhnete je nízká. Které krize to jsou? //<![CDATA[ url=location.href; if(url.indexOf("atlas.cz")==-1)document.write("<div style='width:100%;text-align:center;'><div style='width:480px;margin:0 auto;'><div style='text-align:right; font:9px sans-serif;'>reklama<\/div>"); //]]>
Po krizi třetího roku bychom si teoreticky podle psychologů měli na chvíli oddechnout, než přijde další, aby náš vztah opět prověřila. Krize, která se objevuje sedmým rokem často není tak hluboká a zásadní jako krize po první fázi vztahu. Přece jen spolu již žijete nějaký ten rok, jste na sebe zvyklí a v zásadě víte, co od druhého očekávat. Krize sedmého roku totiž paradoxně přichází ve chvíli, kdy byste mohli být relativně spokojení. Vztah je v této době již stabilizovaný a klidný. Pokud jste si pořídili děti v prvních třech letech, nyní jsou již ve školním věku a nekladou tak vysoké nároky na péči rodičů.
Že by skrytá krize?
Na jednu stranu to tedy vypadá, že se nemohou objevit již rozpory zásadního charakteru. Partneři již mají svůj zaběhlý stereotyp, vědí, co si mohou dovolit, kolik času mohou věnovat svým zájmům a jaký čas je nutno věnovat rodině. K otevřeným a vyhroceným konfliktům v toto období již příliš nedochází. To všechno ještě ale neznamená, že by žádné sporné momenty nebyly. Krize v této fázi vztahu může být více skrytá, ale její překonání bude náročné.
Nuda a nuda
Krize dlouhodobého vztahu vzniká nejčastěji ze dvou příčin. První je nuda, zaběhlý stereotyp, který na jedné straně usnadňuje soužití, na straně druhé znamená, že nás partner nemůže ničím překvapit. To, co by tedy molo být výhodou, se nám najednou zdá nudné. Začínáme mít pocit, že už nás takto nic nečeká a ptáme se, jestli tedy to, čeho jsme dosáhli, má být vše. Změna stereotypů je buď v nedohlednu, anebo jsou již tak navyklé, že je obtížné je měnit.
Pocity ne svobody
Po společně strávených sedmi až deseti letec prožíváme vlastně vztah, který nevnímáme negativně, ale stejně nás ani plně neuspokojuje. Může jít i o důsledek nevhodně zvolených partnerských kompromisů. Slovy psycholožky Eriky Matějkové: "Já mám rád brambory, ty zeleninu, tak si oba budeme dávat těstoviny, které ani jednomu z nás nic neříkají, ale nevadí nám." Zákonitě se tedy mohou objevit pocity nesvobody, jako bychom byli uvěznění v životě, který jsme tak docela žít nechtěli.
Doba odcizení
Často se partneři v období této krize po více než šesti letech otevřeně nehádají, vyhýbají se ale intimnějším sdělením, jak se cítí, co očekávají od druhého, po čem touží. Někdy jsme jen líní druhému sdělit, co se nám nelíbí, jindy máme strach a nechceme se dostat do většího konfliktu s partnerem. Oba se tak sobě odcizují, nejvíce je to znát ve dnech volna, o svátcích či dovolené. Časté jsou i věty: "Už tě nemiluji. Jsem s tebou jen kvůli dětem."
Na vině je ona
V takové fázi vztahu se často hledá viník mimo partnerský vztah, nejčastěji jde právě o další vztahy, které jeden či druhý partner navážou. Důvodem bývá často i druhá hlavní příčina krize, kterou je ochladnutí sexuálního života. Je to přirozené a zákonité, již po pár letech se nám partner může zdát málo vzrušující a nezajímavý. Partnerka navíc v období po sedmi až deseti letech vztahu naplnila svou mateřskou úlohu a logicky nemá takovou potřebu sex vyhledávat. Pokud se tedy v této fázi objeví nový partner, který v nás opět vzbudí sexuální vášeň, můžeme ji snadno zaměnit s láskou.
Změňte alespoň něco
Takto by bylo snadné nabýt pocitu, že vztah je po první krizi po sedmi letech prostě již nezajímavý a partneři si nemají co nového přinést. Přesto naopak nerezignujte a hledejte uspokojení v to, co máte. Snažte se zjišťovat, co by druhý chtěl a co by jej potěšilo. Řešte kompromisy také tak, že jeden den se plně vyhoví jednomu, následující den druhému tak, jak si přál - namísto polovičatých kompromisů, se kterými vlastně nejste spokojený ani jeden. Vnímejte svá přání jako šanci na změnu zažitých stereotypů.
Už jste si odbyli krize?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jak se máte?

Skvěle 33% (73)
Dobře 17.2% (38)
Ujde 19.5% (43)
Blbě 14% (31)
Katastrofa 16.3% (36)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama